ČT
Budoucnost péče o seniory je nejistá. Už teď se na místo v pobytovém zařízení čeká průměrně až rok, říká Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Podle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky mají počty seniorů starších 85 let vzrůst během příštích 15 let na více než dvojnásobek na více než 500 000, míst v domovech přitom nepřibývá.
Jana Svojšová, obyvatelka Prahy /15. 9. 2025/ Jsem oslovila asi 10 různých domovů postupně a podala jsem tam teda žádosti, ale bohužel všude mi říkali, i jak jsem je obvolávala telefonicky, že vlastně nemají místo.
Ondřej Šimon, ředitel, Domov pro seniory Kobylisy /5. 3. 2025/ V současné době jsou ti žadatelé zvyklí jakoby podávat žádost takzvaně do foroty, dopředu, ale to nic pro nás jakoby neřeší, my opravdu řešíme ty případy, ty akutní případy.
Václav Moravec, moderátor V pobytových zařízeních sociální péče teď žije zhruba 98 000 lidí. Za 10 let jich podle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky může být asi 140 000. V roce 2050 pak může tento druh péče potřebovat víc než 300 000 klientů.
Jiří Zajac, starosta Prahy 14 /ODS/ /14. 5.2025/ S domovy pro seniory se v té době, kdy se stavělo sídliště, příliš nepočítalo. My už dneska na Praze 14 třeba stavíme i školky tak, aby se dále, později přebudovat na domovy seniorů.
Dan Lechmann, tiskový mluvčí, Královéhradecký kraj /5. 3. 2025/ Celkem na Hradecku je potřeba do konce roku 2026 zařídit a zajistit dalších 400 lůžek pro seniory.
Václav Moravec, moderátor Vedle pobytových zařízení roste zájem i o terénní sociální služby, mezi které patří pečovatelská služba nebo osobní asistence. V Česku ji využívá přes 95 000 lidí.
Veronika Dolejšová, výkonná ředitelka, Komunitní centrum Petrklíč /15. 9. 2025/ Od začátku roku evidujeme 250 lidí jako zájemců o naší službu osobní asistence. Odmítli jsme z kapacitních důvodů okolo 80 klientů, to znamená, že my za rok více než 100 odmítnutých zájemců.
Václav Moravec,moderátor
Za velký problém považují ministerstva práce a zdravotnictví především personální zajištění provozu. Práce v sociálních službách je dlouhodobě finančně podhodnocená, zároveň jde o profese, které těžko nahradí umělá inteligence. Personál chybí na geriatrických odděleních v nemocnicích, kde teď část pacientů zůstává i nad rámec akutní péče, když se nedaří sehnat místo v léčebnách. Dalšími hosty jsou avizovaní ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, profesor Ladislav Dušek a předseda výboru České společnosti paliativní medicíny České lékařské společnosti a zároveň primář Kliniky paliativní medicíny I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, doktor Ondřej Kopecký. Vítejte, pánové, hezké nedělní odpoledne. Přeji hezký dobrý den.
Po propojení informačních systémů ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí, jak dlouho, pane profesore Dušku, potrvá, než se podaří zajistit dostatek personálu a míst v rámci tuzemské geriatrické a paliativní péče?
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
To je složitá otázka, ono taky nejde jenom o tyto lékařské odbornosti, musíme se bavit i o nelékařských profesích a ošetřovatelských profesích, zejména všeobecné sestry, a to propojení těch dat ukázalo poměrně velký personální deficit, který teďko v tuhle tu chvíli máme už v současné době.
Václav Moravec,moderátor
Ale zároveň ministerstvo zdravotnictví a předchozí ministr i současný ministr navýšili programy pro vzdělávání lékařů, ale současný ministr i zdravotních sester, to znamená, ty modely, pokud se podaří dostat víc lidí do profesí lékařů a sester, tak kdyby mohlo to, o čem jsem mluvil v úvodu…
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
To je strašně pozitivní světýlko na konci tunelu, to znamená, data promluvila, data byla vyslyšena a data byla aplikována, což je úplně snová záležitost pro každého analytika. Skutečně byly přijaty jak předchozí vládou, tak současnou vládou tyhle ty klíčové programy podporující výchovu toho personálu. Ale nezapomeňme, že to má svou brzdnou dráhu.
Václav Moravec,moderátor
A jak dlouhá?
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
No, ta je dlouhá, u lékařů, že jo, se bavíme o vzdělávání 8–10 let, u sester minimálně 3, 4, 5 let, než se ten člověk potom ještě zapracuje a tak dál, tak to bude nějakou dobu trvat. Ale stále si myslím, že to bylo, řekněme třeba zrovna ty sestry, za 5 minut 12. A ať neuteču z té otázky, jak dlouho to bude trvat…
Václav Moravec,moderátor
Když bude dostatek právě sester a lékařů na geriatrických odděleních v nemocnicích.
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Ty programy jsou dlouhodobé a budou trvat určitě 10, 12 let a tohle je přesně ta doba, kdy bychom měli podle těch dostupných modelů, v uvozovkách, vyprodukovat nebo vyrobit dostatečný personální základ, abychom vybrali to, co vlastně přijde kolem roku 28, 29 a bude to trvat do roku 40, což je ta největší vlna skokového, skokového stárnutí.
Václav Moravec,moderátor
Jinými slovy, zhruba ještě těch 6-7 let to potrvá, ten nedostatek personálu…
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Ne nutně, protože v tuto chvíli už lékařské fakulty ten program jede mnohem delší dobu, v tuto chvíli už lékařské fakulty produkují o 350 mediků víc každý rok. A vlastně ten základ už položen byl, to znamená, nemusíme se bavit o tom, že by teď dalších nějakých 5,6, 7 let musel nutně trvat nějaký personální propad, ale máme co dohánět. Mimochodem, ale bavme se o tom to, co nás čeká, tak, jak bylo v tom úvodu řečeno, to stárnutí, nebude to lineární, bude to skokové.
Václav Moravec,moderátor
My se na to ostatně můžeme podívat, když se kupříkladu podíváme i na věkovou hranici nad 80 let, tam je teď 520 000 seniorek a seniorů a podle těch predikcí i vašich jich za 10 let bude o 300 000 víc a v roce 2050 se počet lidí nad 80+ má pohybovat kolem 900 000, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo péči v pobytovém zařízení. A ta data vycházejí z predikce na úrovni krajů i okresů.
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Přesně tak. To je projekce demografická, kterou dělá Český statistický úřad a hodně profesionálně, takže jí věřme. Takže právě jste přečetl, že se musíme připravit na nárůst potřeb té sociálně zdravotní, sociální péče s koeficientem 2,2 dvakrát, 2 celé půlkrát. A já jsem chtěl celou dobu říct, že třeba přijetí těch personálních opatření a navýšení produkce těch vzdělaných pracovníků, lékařů i nelékařů, tak je tím nejstrategičtějším krokem, protože moje životní zkušenost je, že když začne být zle, tak ony se ty peníze někde vždycky nějak seženou, i infrastruktura se dá nějak nouzově připravit, ale to, co si fakt nevytiskneme na 3D tiskárně, je vysoce erudovaný lékař paliativní medicíny, geriatr, internista a vysoce vzdělaná erudovaná všeobecná sestra. Takže si myslím, že jsme udělali velmi důležitý krok a jsem rád, že ta data vlastně v tom sehrává nějakou pozitivní roli.
Václav Moravec,moderátor
Pane primáři, když se znovu podíváme na ten nárůst, ten skokový nárůst lidí nad 80 let věku, to, co nás čeká do roku 2050, jsou na to připraveny i ty odborné specializace, jež i vy zastupujete, tedy paliatři a geriatři, protože se mluví o celkovém počtu lékařek a lékařů, ale nemluví se o posílení vašich konkrétních oborů?
Ondřej Kopecký,předseda výboru České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, primář Kliniky paliativní medicíny VFN
Já musím říct, zastupuju tady odbornost paliativní medicína, současně do péče o lidi s pokročilou nemocí v závěru života vstupuje množství lékařských odborností, množství dalších pečujících profesí, poskytovatelů, takže ta paliativní medicína je vlastně nějaký jako výsek specialistů, kteří dbají na to, aby i člověk v závěru života s pokročilou nemocí dostal právě takovou péči, o kterou stojí. Někdy vidíme veliký nepoměr mezi tím, co medicína umí nabídnout rukama nejrůznějších odborností a tím, co by si pro sebe ten nemocný sám přál a v jakém kontextu se jeho život s tou nemocí odehrává. Tak naší rolí je být připravený a být k dispozici na to, abychom společně s tím nemocným nacházeli, co z medicíny, ale co taky z dalších rozměrů života pro toho člověka můžeme nabídnout a pomoci tak, aby život v tom závěrečném období a v období života s těžkou nemocí mohl prožívat co nejlépe. Ukazuje se, že vlastně takovým vedlejším efektem téhle práce je to, že třeba nemocný v posledních měsících života mnohem méně využívá služeb záchranné služby, urgentní medicíny, operačních výkonů intenzivní péče. Zdá se, že to je takový jako vedlejší efekt toho, když ten člověk dostane koncentrovanou pozornost, když dostane někoho, kdo skutečně poslouchá jeho potřeby a kdo taky pomůže naladit ten svět, ve kterém žije, tak, aby s tou nemocí mohl prožívat svůj život dál na místě, na kterém ho chce prožívat, a tak se ukazuje, že takovým výsledkem té činnosti poučené paliativní péče je třeba mnohem větší míra života ve vlastním prostředí, ať už je to doma nebo v nějakém domově a je tam mnohem menší míra čerpání služeb, které pro sebe ten nemocný nepovažuje za přiměřené.
Václav Moravec,moderátor
Ale přesto paliatrů vlastně výrazně chybí, pokud dojde i k tomu skokovému navýšení lidí nad 80 let věku, protože právě ta paliativní péče bude asi jednou z těch nejpotřebnějších péčí, není-liž pravda?
Ondřej Kopecký,předseda výboru České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, primář Kliniky paliativní medicíny VFN
Můžeme očekávat, že potřeba těhle odborníků dál poroste, náš obor jako specializace, paliativní medicína, je relativně mladý. Musím říct, že mně dělá radost, že se daří lákat do této odbornosti nové lékaře, jedná se o nástavbovou atestaci, takže musí to být lékaři, kteří jsou specialisti ve svých oborech a pak se rozhodnou vlastně ještě pro takovou novou kariéru.
Václav Moravec,moderátor
Kolik lidí ročně…
Ondřej Kopecký,předseda výboru České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, primář Kliniky paliativní medicíny VFN
Ročně se nám daří takhle přivést ke specializaci zhruba 20–30 lékařů, dá se očekávat, že budeme potřebovat několik set nových lékařů v této odbornosti a pořád mluvím jenom o té specializaci paliativní medicína, logicky velikou a většinovou část péče o lidi v pokročilé nemoci je třeba očekávat na straně primární péče, na straně pobytových zařízení, na straně péče v domácím prostředí. To, o co usilujeme, je vznik robustní a komplexní sítě specializované péče, specializované paliativní péče, která nabízí tu odbornost a dovednost starat se o nějaké nemocné s velmi komplexními potřebami, tak, aby byli k dispozici jako specialisti a současně, abychom ve všech regionech měli vlastně taková ohniska odbornosti, která pomohou růst té obecné dovednosti a jakékoliv další.
Václav Moravec,moderátor
To znamená, že na celou republiku bude zapotřebí, dejme tomu, 2 000, 2 500…
Ondřej Kopecký,předseda výboru České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, primář Kliniky paliativní medicíny VFN
Ty první odhady, se kterými pracujeme, se pohybujou zhruba kolem tisícovky lékařů a nejspíš několika tisíc sester, sociálních pracovnic, psychologů, kaplanů, kteří do těch specializovaných týmů také patří. Dnes máme těch lékařů v té nové specializaci zhruba 250, dalších 100 zhruba máme té původní kombinované specializace paliativní medicíny.
Václav Moravec,moderátor
Vy už jste, pane primáři, zmínil to důležité, že část postarání se o seniorky a seniory leží na bedrech lidí v domácnostech. Ta sloučená data, pane profesore Dušku, která vy máte k dispozici sloučená data ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí, říkají, že v roce 2024 bylo nejvíce klientů ve věku 80–89 let, bezmála 37 000, takže žilo v pobytových zařízeních, 98 000 klientů, celkem klientů starších 90 let žilo v různých typech zařízení více než 21 000, pacientů ve věku 70–79, necelých 20 000, to jsou vaše data. Umíte odhadnout, o kolik těch seniorů se vlastně starají jejich nejbližší, to znamená, jsou mimo ta pobytová zařízení a sociální péči?
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
To je strašně důležitá otázka a je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou ta spojená data ukázala, protože my jsme to do té doby nedokázali posoudit, ani ta jedna strana mince, to znamená, třeba sociální služby a zase ani zdravotnictví, když se stará o toho člověka, někdo opravdu, někdy se používá pojem neformální pečující, prostě buďto nejbližší rodina, nebo jsou v komunitní ošetřovatelské péči sociálního typu. A teď ta propojená data to ukázala, ať tu odpověď moc jako nerozebírám, tak například u pacientů s velmi pokročilou demencí a Alzheimerovou nemocí to je až 45 % té zátěže, kterou na sobě ti neformální pečující mají.
Václav Moravec,moderátor
To znamená, že zhruba necelá polovina je právě…
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Byla v roce 24. A pokud jde, třeba vezmu-li si kohortu 85+ s velmi vysokým stupněm závislosti, to znamená ztrátou soběstačnosti, tak tam to bylo taky nějakých asi 30 000. Takže já jsem rád, že tady vlastně teďko mám ten prostor vyseknout těm lidem, kteří se takto, o takto vážně postižené lidi, a nebavíme se pouze o občanech, pacientech na konci života, ta péče může trvat několik let, není to jenom o paliativní péči, tak vyseknout jim poklonu, protože ta péče musí být velmi náročná, zvlášť při zaměstnání. A ta výzva, kterou ta demografie staví, ten demografický vývoj staví dost tvrdě na stůl, je, že bychom měli i velmi vážně uvažovat o tom, aby vznikly nějaké sociálně pracovní, sociálně zdravotní programy, které by umožnily třeba blízkému člověku, který má nějaké zaměstnání, například třeba částečnou nepřítomnost v práci, něco, já teď nechci, abych byl chycený za slovo, ale něco, jako je mateřská dovolená, tak vlastně dovolená související, pečující dovolená, pečovatelská dovolená.
Václav Moravec,moderátor
Tento institut v Česku vůbec nemáme.
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Protože toto je velmi vážná věc, pokud by takto ti neformální pečující dokázali odčerpat třeba 30 % té potřebné péče, tak je to jak pro ty nemocné, tak pro ten stát, pro ten systém finančně daleko nejvýhodnější.
Václav Moravec,moderátor
Ono, když se podíváme ještě, záhy, pane primáři, když se podíváme na predikci a jedno číslo, než vám dám slovo, tak podle predikce ÚZISu, podle predikce zdravotnických statistiků by v roce 2035 mohlo v zařízení sociální péče žít až 140 000 lidí a právě s tou stárnoucí populací nebo stárnoucím dožití bude zapotřebí i ten institut…
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Dovolte rychlou poznámku, to je pravda, to číslo, ale má dvě podmínky. Je to predikce za předpokladu, že nemocnost budoucích seniorů bude stejná jak současných, já si teda myslím, že bude možná ještě horší, ale nechme to tak. A ten druhý předpoklad je důležitější, že pobytové sociální služby v roce 35, 40 budou krýt stejné procento péče jako dnes, ale já si myslím, že bysme měli dělat všechno pro to, aby to nebylo tolik potřeba, protože jinak bychom museli dobudovat asi 30 000 lůžek. A měli bysme právě se snažit, aby i posílením toho vzdělávání vznikla dostatečná základna pro komunitní ošetřovatelskou péči, domácí péči, odbornost 925, mobilní specializovaná paliativní péče 926, aby byla dostatečně hrazená a motivační a motivovaná a aby odčerpávala vlastně velký počet těch klientů, kteří by jinak museli být v nějakém pobytovém sociálním zařízení nebo dokonce v dlouhodobé péči, v nemocniční péči. Naší strategií by mělo být posílit právě tu ošetřovatelskou péči domácí, ten neformální pečující, pečuje-li o těžce nemocného člověka, se stejně neobejde bez nějaké podpory zdravotnického systému, ať už praktických lékařů nebo sestry na domácí péči a tohle by mělo být…
Václav Moravec,moderátor
Nebo paliatrů.
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
V závěru života potom paliatrů, ale to, co nás čeká, není pouze problém paliativní péče a opravdu dlouhodobé sociálně zdravotní péče o dlouhodobě nemocné. A tím naším hlavním snažením by mělo být co nejvíce učinit výhodnou a učinit dostupnou tu domácí nebo komunitní ošetřovatelskou péči.
Václav Moravec,moderátor
Chybí tady k tomu, pane primáři, ten institut, o němž mluví pan prof. Dušek, tedy toho pečujícího, který by byl státem, státem zvýhodněn, protože se stará o své nejbližší?
Ondřej Kopecký,předseda výboru České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, primář Kliniky paliativní medicíny VFN
Já si netroufám mluvit o tom, jak moc by měl být zvýhodněn, nebo jaká má být role neformálních pečujících, každopádně nemáme k tomu jasná data, abychom věděli, jak vlastně dneska neformální péče funguje a existuje. Určitě můžeme vycházet z toho, že veliká míra péče v tuhle chvíli probíhá neformálním způsobem a my vlastně nejsme schopni je dobře postihnout. Současně víme, že většina nemocných a většina lidí by závěr svého života ráda trávila tam, kde se cítí doma. A jistojistě můžeme kalkulovat s tím, že potřebujeme robustně posílit služby, které mohou tomuto napomoci. Mně k tomu běží hlavu ještě několik dalších souvislostí, kterých se pan profesor tak okrajově dotknul. Neočekávám, že by jedna lékařská specializace nebo zdravotnictví jako takové bylo v situaci, že dokáže se postarat a zajistit službu pro každého, kdo nějakou potřebu má na té nejvyšší úrovni kdekoliv a kdekoliv, že možná se nám více otevírá ta debata, jak vlastně přistupujeme k životu s pokročilou nemocí, k životu v jeho závěru, k životu v rodinách, kde se odehrává těžká nemoc a že je před námi vlastně takové přemýšlení, kdo a jakou odpovědnost tam nese. Jistě se tady dostaneme až do úrovně preventivních programů ve zdravotnictví a vlastně v nějakém nahlížení smysluplnosti vlastního života. To, co současně mně běží hlavou, když se podíváme na data, která z ÚZISu máme, tak vidíme, jak nám dramaticky narůstá čerpání zdravotních služeb v posledních řádově 3 měsících života. A zdá se, že tady by mohl být nějaký klíč a nějaká cesta k tomu, jak pomoci, aby opravdu ten člověk nemocný netrávil závěr života tím, že bude střídat pobyt v různých zdravotnických nebo sociálních zařízeních, jak pomoci tomu, že i tohle závěrečné období života prožije s nějakými parametry, o kterých budeme moci říci, že to byl život dobrý.
Václav Moravec,moderátor
Což ale také, jenom, že vstoupím do řeči, znamená pokrytí té sítě po celé České republice právě i podle toho, jak je ta populace rozvržena. Když se podívám na specializované ambulance, i nárůst pacientů paliativní péče. Ke konci roku 23 bylo po celé republice 95 ambulancí. Z mapy vyplývají právě velké rozdíly v té dostupnosti, diváci už to vidí. V řadě míst republiky tato zdravotní služba v současnosti chybí. Nejvíce ambulancí Jihomoravský kraj – 17. 13 paliativních v Praze. 9 na Olomoucku, 8 na Pardubicku, na Vysočině, nejméně pak na Liberecku, tam jsou jen 2. Když se podíváme na rozmístění lůžkových hospiců, tak také jsme v té nerovnoměrné situaci. V roce 2023 zařízeních kapacitou pouhých 524 lůžek, tady je regionální dostupnost nerovnoměrná, nejvíc hospiců v Praze, tam jsou 4 nebo tady jsou 4. 3 fungují na Ústecku, po 2 jich mají ve středních a jižních Čechách, na Pardubicku, v Jihomoravském, Moravskoslezském kraji a na Zlínsku v roce 2023 bylo do lůžkových hospiců přijato víc než 5 000 pacientů, především onkologických. Tedy ta nerovnoměrnost, to je přece také zásadní problém.
Ondřej Kopecký,předseda výboru České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, primář Kliniky paliativní medicíny VFN
Různé formy služeb specializované paliativní péče se rozvíjejí v posledních letech relativně dynamicky. Já musím říct, že mám radost, že třeba ministerstvo zdravotnictví se chopilo iniciativy a snaží se ve spolupráci s těmi relevantními partnery vytvořit nějakou strategii, jakým směrem se má ubírat rozvoj paliativní péče, nejenom té specializované, ale jako obecné u všech profesí, kterých se dotýká. Čili jsme v tuhle chvíli vprostřed nějakého projektu, kde bychom chtěli říct, kterým směrem máme jít, právě proto, abychom věděli, která z těch čísel jsou důležitá, co má být třeba za 5 let, co má být za 10 let. Za sebe bych si troufl říct, že tím klíčovým prvkem v tuto chvíli je relativně stabilní síť hospicové péče a vedle toho velmi důležitý rozvoj domácí hospicové péče, tam nám těch poskytovatelů přibývá relativně pomalu a hledáme možnosti, jak vlastně povzbudit a pomoci tomu, aby se tato síť významným způsobem rozšířila. Druhý bod je, že se nám, že se zdá, že se nám vlastně podařilo zásadním způsobem vstoupit do péče o nemocné v závěru života prostřednictvím nemocničních týmů, zhruba jako z raritní služby, kterou jsme tady měli před 10 lety, dnes máme více než 50 nemocničních týmů. Zdá se, že to je jeden z klíčových prvků, který pomáhá nemocným, kteří přichází s pokročilou nemocí, zorientovat se ve své nemoci, opravdu si ujasnit, o co jim v životě jde a pomoci jim přesměrovat se na další služby. Jak nám přibývá nemocničních týmů, generujeme mnohem větší poptávku po službách, které jsou dostupné v terénu samotném, to číslo 90 ambulancí, je svým způsobem zavádějící, protože v podmínkách nasmlouvání péče pro nemocniční tým je, že musím mít nejprve nasmlouvanou službu paliativní ambulance, takže nám vlastně duplicitně vzniká služba paliativní ambulance, kterou pak můžeme takto statisticky vidět, ten klíč se zdá, v tuhle chvíli je rozvoj nemocničních paliativních týmů a síť paliativních ambulancí s dostatečnou kapacitou a její vybudování je ještě před námi.
Václav Moravec,moderátor
Velmi stručná reakce, pane profesore.
Ladislav Dušek,ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Ani ne tak reakce, spíš poděkování, pochvala, protože vznik té strategie nemocničních paliativních týmů vzešel právě i z experimentů nebo studií odborné společnosti paliativní medicíny, a to je úplně klíčový středobod, protože člověk, kterému hrozí očekávatelné úmrtí z důvodu nějaké polymorbidity kumulované, tak s vysokou pravděpodobností během 3, 6 měsíců před koncem svého života projde nemocnicí akutní lůžkové péče. A to je ta chvíle, kdy pro něj lze udělat úplně nejvíc, naplánováním nějakého dalšího diagnostického léčebného postupu a podobně. A je dobré, že na stolu je Národní plán paliativní péče, který v gesci ministerstva zdravotnictví už byl i schválen a který právě počítá s tím, že se toto musí zrovnoměrnit, ta dostupnost po celé republice. A zase jsme zpátky u toho personálu. Musíme na to mít personál. Paliativní medicína jde velmi prudce nahoru, ale teď tu samou injekci personální potřebuje geriatrie. Ta geriatrie má totiž jednu kouzelnou schopnost, geriatrická péče má schopnost, pokud nastoupí včas u člověka, oddálit tu dobu, kdy ztratí soběstačnost, pokud možno, co nejvíce posunout tu dobu jeho života, kdy může existovat samostatně a nepotřebuje intenzivní péči 24/7. A tam je další výzva.
Václav Moravec,moderátor
Konstatuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek a děkuji i předsedovi výboru České společnosti paliativní medicíny České lékařské společnosti Ondřeji Kopeckému. Pánové, děkuji a přeji hezký zbytek neděle. Díky, že jste přišli do České televize.
Přidejte odpověď